Tichá

Dala jsem poupě do vázy a hlídala je celou noc

Dala jsem poupě do vázy

a hlídala je celou noc

aby mi neusnulo vestoje

a poupě změnilo se zrána v růži

a zavonělo pokojem

A první zvadlý plátek hodila jsem z okna

a doufala, že bude tančit s motýli

však jen se s větrem polaskal

a unaveně padl k zemi po chvíli

I druhý lístek stejně uboze se snesl k zemi

a zůstal ležet na hlíně

a navždy ztracený a hluchý, němý

marně toužící po květině.